Petr Pavel je stádní prezident

Máme proti prezidentovi republiky neustále operovat jeho minulostí před rokem 1989? Nechceme-li po něm jít se zastřelit, tak určitě ne. Život je šance neustále se obnovovat a zlepšovat a tu šanci musí mít i Petr Pavel. Ale nastávají situace, kdy se ta minulost jako vysvětlení pro některé jinak nepochopitelné kroky dnes přímo vnucuje.

Posledním počinem Petra Pavla je „gesto solidarity“ s jeho prezidentskou kolegyní v Gruzii Salome Zurabišviliovou. Petr Pavel k jejich včerejšímu telefonátu na sítích dodává: „Násilí na demonstrantech, novinářích i představitelích politické opozice v Tbilisi a dalších městech je nepřijatelné. Obdivuji odvahu Gruzínů (sic), kteří si nechtějí nechat vzít evropské směřování jejich země, a v tom mají naši plnou podporu.“

Tweet je pozoruhodný ze dvou důvodů. Pavlovo angažmá a zájem o události v zahraničí jsou naprosto výběrové a shodují se s angažmá a zájmem Bílého domu nebo Evropské komise. Stávající vláda v Gruzii jim vadí z několika důvodů, ale těžko to bude kvůli nedemokratickým praktikám. Čistý útok na demokracii byl v uplynulých dnech proveden Ústavním soudem v Rumunsku, který zrušil druhé kolo prezidentských voleb, jen aby nevyhrál favorit z průzkumů. O tom se Pavel nezmíní.