ČNB ponechala sazby beze změny

Z pohledu centrální banky na jednu stranu nedává smysl reagovat na jednorázové administrativní změny regulovaných cen. To ostatně v nedávném rozhovoru potvrdil i člen bankovní rady Jan Kubíček. Navíc ve chvíli, kdy „energetické úspory“ nechají lidem více peněz v peněženkách, a mohou přiživit poptávku a zvýšenou inflaci v segmentu služeb - vést k dalšímu zdražování v pohostinství, hoteliérství nebo na kulturních akcích.

Na druhou stranu by centrální bankéři měli reagovat na veškeré sekundární efekty administrativního zlevnění energií, například nižšími energiemi vyvolané zlevnění ve zbytku spotřebitelského koše nebo dopady do inflačních očekávání. Jan Kubíček proto připouští, že model ČNB může v reakci na odpuštění POZE automaticky začít ukazovat na o něco nižší trajektorii úrokových sazeb.

A s tím souvisí druhá zajímavá otázka před dnešním zasedáním: jaký čekat další pohyb sazeb. Je jasné, že na nejbližších zasedáních chce bankovní rada držet základní sazbu stabilní na 3,50 %. Trhy však opatrně začaly sázet na to, že dalším krokem by mohl být již v roce 2026 růst sazeb. To nám přijde (nejen kvůli poklesu lednové inflace) trochu předčasné. A šlo to opět číst „mezi řádky“ v posledních rozhovorech Jana Kubíčka nebo Jakuba Seidlera. Uvidíme, zda to dnes na tiskové konferenci potvrdí i Aleš Michl…