V Praze si lidé připomněli výročí bombardování divadla v Mariupolu

Desítky lidí si dnes v centru Prahy připomněly první výročí ruského bombardování divadla v Mariupolu v nyní okupované části Ukrajiny, které využívali obyvatelé jako kryt. Shromáždění začalo vpodvečer před budovou české pobočky Organizace spojených národů. Od ní se účastníci vydali na piazzettu Národního divadla, na níž zapálili svíčky. 

Organizátoři chtěli akcí také poukázat na osud obránců Mariupolu z pluku Azov, mnozí se podle nich stále nacházejí v ruském zajetí.

Účastníci shromáždění přinesli ukrajinské a české vlajky a transparenty s nápisy vyzývající k záchraně Azova nebo k vyloučení Ruska z OSN. Po cestě od pobočky OSN v Želené ulici k Národnímu divadlu skandovali v angličtině "Rusko je teroristický stát", což někteří kolemjdoucí odměnili potleskem. Na akci dohlížely skupiny policistů.

"Rusko páchá válečné zločiny na válečných zajatcích a nesmíme dopustit, aby na vojáky v zajetí bylo zapomenuto," uvedli pořadatelé z česko-ukrajinské iniciativy Hlas Ukrajiny k cílům shromáždění. Řečníci v projevech před zastoupením OSN upozorňovali na to, že někteří členové jednotky Azov byli v separatistickém Luhansku odsouzeni k vysokým trestům vězení. "Kde je Azov?," skandovali účastníci.

Doporučené články

Na piazettě Národního divadla zapálili shromáždění lidé svíčky na nápisu "děti", který před tím vytvořili v azbuce křídami na dlažbě. Stejné nápisy "děti" se nacházely před ruským útokem venku u předního i zadního vchodu do mariupolského divadla a byly viditelné i ze satelitu. Bombardování divadla řečníci označili za symbol humanitární katastrofy. "Ven z OSN," vyzývali shromáždění lidé k vyloučení Ruska z této organizace.

V mariupolském divadle se v době ruského náletu ukrývala zřejmě tisícovka lidí, o život přišly podle některých odhadů stovky z nich. Podle organizace Amnesty International ale bylo obětí mnohem méně, jejich počet odhadla na 12, neboť velká část ukrývajících se obyvatel budovu před bombardováním opustila. Podle organizace bylo bombardování divadla jednoznačně "ruským válečným zločinem".

Moskva hájila verzi, podle níž dva výbuchy způsobili ukrajinští provokatéři, kteří nálože odpálili na zemi. Satelitní snímky pořízené před a po explozích ale ukázaly, že Ukrajina neměla v okolí divadla vojenské jednotky.

Navzdory výměně válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou se podle organizátorů akce stále nevrátilo do vlasti sedm stovek členů Azova. Jednotka, která má kořeny v ukrajinských krajně pravicových a ultranacionalistických kruzích, loni na jaře bránila týdny mariupolský ocelárenský komplex Azovstal. Rusové jej dobyli ve druhé polovině května. Do ruského zajetí upadlo v Mariupolu podle odhadů tisku kolem 2500 členů Azova.

Související

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

Více souvisejících

Mariupol Praha válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy