Lausanne (Švýcarsko) - Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Fotogalerie
Návrat by se měl týkat jen jednotlivců, nikoli týmů. Vyloučeni by měli zůstat sportovci, kteří jsou příslušníky armády nebo domácích bezpečnostních složek. Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že více než dvě desítky medailistů z předloňských olympijských her v Tokiu měly vojenskou hodnost, připomněla agentura AP. Členové armádního sportovního klubu se postarali o 45 z 71 medailí, které ruští sportovci v Tokiu 2021 získali.
Zatímco část veřejnosti vnímá současné kroky MOV k Rusku jako vstřícné, šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov na dnešní rozhodnutí reagoval odmítavě. "Současná kritéria MOV jsou porušením lidských práv, jsou diskriminační. U týmů se jedná nejen o diskriminaci na základě pasu, ale také na základě sportovního odvětví. Rozhodnutí výkonného výboru je fraška, jsou porušovány principy MOV a OSN. Požadujeme stejné podmínky pro sportovce ze všech zemí," citovala Pozdňakova agentura RIA Novosti Sport.
Do soutěží by mezinárodní federace neměly připustit ani aktivní podporovatele války na Ukrajině. Tato podmínka se vztahuje nejen na sportovce, ale také na členy realizačních týmů.
MOV tak v doporučení nerespektoval postoj zvláštní zpravodajky OSN pro kulturní práva Alexandry Xanthakiové, která je jeho poradkyní. Ta se v minulých dnech nechala slyšet, že by měli zůstat vyloučeni jen pachatelé válečných zločinů na Ukrajině. Účast na mezinárodní sportovní scéně by povolila i sportovcům, kteří sami válčili na ruské straně na Ukrajině.
MOV doporučil, aby se v případě sportovců z Ruska a Běloruska na mezinárodních soutěžích striktně dodržovala absence národních symbolů, hymny a národních barev. To by mělo platit nejen pro samotné sportovce a jejich týmy, ale i celá sportoviště. Ruské a běloruské vlajky by se tak neměly objevit ani v hledišti.
V doprovodném manuálu MOV upřesnil podmínky, které jsou přísnější, než byly při účasti neutrálních ruských sportovců na všech olympijských hrách počínaje Pchjongčchangem 2018. Tehdy navzdory trestu za systematický doping mohli mít oblečení v národních barvách a při triumfech jim hrála skladba významného ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského. Byli označeni jako "olympijští sportovci z Ruska".
Tentokrát by měli mít označení Individuální neutrální sportovci s francouzskou zkratkou AIN. Měli by mít čistě bílé nebo jiné jednobarevné oblečení bez týmového loga.
Na základě analýzy, jak sportovní federace dodržují tato doporučení, MOV rozhodne o účasti neutrálních ruských a běloruských sportovců na nejbližších dvou vydáních olympijských her. Konkrétní termín tohoto rozhodnutí Bach neupřesnil.
Před dnešním doporučením byli Rusové a Bělorusové vyloučeni z většiny sportů. Například Světová atletika minulý týden uvedla, že v dohledné době na tomto přístupu nehodlá nic měnit. Na druhou stranu hráči z Ruska a Běloruska v některých sportech působí. Třeba v tenise hrají bez vlajky a národních symbolů. V boxu ale mohou startovat pod svými vlajkami, protože mezinárodní federaci IBA vede Rus Umar Kremljov. Česko i další země kvůli tomu bojkotovaly MS.
Nejen ze sportovního prostředí, ale také od politiků znějí požadavky, aby nadále platily současné sankce a olympijské hry v Paříži se odehrály bez Rusů a Bělorusů. Proti jejich účasti se v únoru na on-line konferenci postavili ministři sportu a další vrcholní představitelé 35 zemí včetně USA, Německa, Austrálie nebo Česka.
Bach razantně odmítl vměšování politiky do sportu, který má být autonomní. "Pokud by vlády převzaly rozhodování, kteří sportovci se mohou účastnit jakých soutěží, byl by to konec světového sportu, jak ho dnes známe," řekl.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnešní doporučení MOV zkritizoval. "Jsem zklamán z doporučení MOV. Nesmíme zavírat oči před realitou. Ruský sport je centrálně řízen z Kremlu. Ruský režim neví, co je to fair play; jeho sportovci na olympiádu nepatří. Otázkou se budeme dále zabývat, a to i v expertní skupině," uvedl na twitteru. Skupina odborníků, jejíž vznik inicioval Český olympijský výbor, hledá právní argumenty pro neúčast Rusů a Bělorusů na OH 2024 v Paříži.
MOV nadále trvá na sankcích pro ruský a běloruský stát a vládu. Doporučil, aby se v těchto zemí nekonaly žádné mezinárodní sportovní akce a aby žádní vládní představitelé nedostali akreditace nebo pozvání na mezinárodní soutěže.
Bach rovněž vyjádřil solidaritu MOV s okupovanou Ukrajinou a připomněl podporu, kterou Mezinárodní olympijský výbor sportovcům z této země poskytuje. Částku ve fondu solidarity, z něhož za uplynulých 12 měsíců čerpalo podporu minimálně 3000 ukrajinských sportovců a dalších členů olympijské komunity na Ukrajiny, MOV ztrojnásobil na 7,5 milionu amerických dolarů (asi 165 milionů korun).
ČOV považuje účast Ruska a Běloruska v kvalifikacích o OH za nepřijatelnou
Český olympijský výbor (ČOV) ani po dnešním doporučení MOV nezměnil postoj a trvá na zachování sankcí vůči Rusku a Bělorusku kvůli jejich agresi na Ukrajině. Za nepřijatelnou považuje i jejich účast v olympijských kvalifikacích. Stejný postoj při jednáních s MOV zastávali i zástupci dalších evropských a světových olympijských výborů, napsal ČOV ve vyjádření pro ČTK.
Ocenil, že MOV potvrdil sankce vůči ruskému a běloruskému státu a jejich politickým představitelům. Představitelé ČOV se zúčastnili telefonátů se zástupci MOV před dnešním jednáním výkonné rady, která řešila situaci ruských a běloruských sportovců. "Souzníme s názory dalších evropských i světových olympijských výborů, pro které je za současné situace účast Ruska a Běloruska nepřijatelná i v olympijských kvalifikacích. Bylo také patrné, že pro řadu států je jen obtížně představitelná i účast ruských sportovců pod neutrální vlajkou ve stejném duchu, jako tomu bylo například na posledních olympijských hrách, kdy i bez státních symbolů bylo jasně znát, jakou zemi sportovci reprezentují," uvedl ČOV.
I po dnešním doporučení je otázka, jestli vůbec a případně jak jednotlivé federace k návratu ruských a běloruských sportovců přistoupí. "Na každé mezinárodní sportovní federaci je rozhodnutí, zda se těmito doporučeními bude řídit," uvedl ČOV.
Otázku sportovců s ruským a běloruským pasem na OH 2024 v Paříži zatím MOV konkrétně neřešil. To je oblast, ve které se chce angažovat ČOV. "O diplomatické řešení situace usiluje také nezávislá expertní komise, jejíž vznik inicioval Český olympijský výbor a která bude svá zjištění komunikovat přímo s Mezinárodním olympijským výborem," uvedl tuzemský olympijský výbor. Komise vedená zkušeným diplomatem Michaelem Žantovským hledá právní argumenty pro neúčast Rusů a Bělorusů OH 2024.
Na zákazu startů ruských a běloruských závodníků trvá i Mezinárodní biatlonová unie. Radiožurnálu Sport to řekl její viceprezident Jiří Hamza. "My se určitě neztotožňujeme se stanoviskem (předsedy MOV) Thomase Bacha. Dlouhodobě to i říkáme veřejně, jako jedna z mála mezinárodních federací zcela otevřeně. V případě, že skončí válka, můžeme jednat o návratu sportovců," prohlásil Hamza.
Politici z Německa a Polska kritizují MOV
Politici z Polska a Německa kritizují dnešní doporučení MOV, podle nějž by měly mezinárodní federace umožnit neutrálním sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do soutěží. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová a náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk se ostře vyjádřili, ačkoli prezident MOV Thomas Bach na tiskové konferenci varoval před vměšováním politiky do sportu.
Faeserová považuje rozhodnutí MOV za ránu do tváře všem ukrajinským sportovcům. "Přála bych si, aby ruští a běloruští atleti zůstali nadále vyloučeni. Neexistuje žádný důvod pro návrat Ruska do světového sportu," uvedla na twitteru.
Wawrzyk dnešek označil za "ostudný den pro MOV". "Je to velmi špatné rozhodnutí, které dává argumenty ruské propagandě," řekl polské agentuře PAP. Myslí si, že ruský prezident Vladimir Putin tímto krokem získává informace o oslabování pozice Západu a může věřit v brzké uvolňování dalších sankcí.
Poláci by se podle náměstka neměli účastnit soutěží, kde budou závodit Rusové a Bělorusové. Zdůraznil však, že takové rozhodnutí by neměla učinit jedna země samostatně. "Mělo by to být propracováno na širším fóru, například členů EU nebo jiných zemí, které společně uvalují sankce na Rusko. Bude to mít význam, jen pokud to udělá větší skupina," dodal.
