Hlavní obsah

Nedomanský jako druhý Čech vstoupil do hokejové Síně slávy

Toronto
Aktualizováno

Václav Nedomanský byl jako druhý Čech v historii slavnostně uveden do hokejové Síně slávy v Torontu. Pětasedmdesátiletý bývalý kanonýr se dočkal této pocty pět let po brankáři Dominiku Haškovi, který nechyběl mezi hosty slavnostního večera. Spolu s mistrem světa z roku 1972 Nedomanským letos převzali prestižní ocenění bývalý kanadský útočník Guy Carbonneau, ruský obránce Sergej Zubov, kanadská útočnice Hayley Wickenheiserová a mezi budovateli Jim Rutherford a Jerry York.

Foto: Frank Gunn, ČTK/AP

Václav Nedomanský přijímá gratulace k členství v Síni slávy před zápasem Toronto - Boston 15. listopadu.

Článek
Fotogalerie

"Jsem vděčný a velice si vážím svého zvolení. Nehrál jsem proto, abych se stal členem hokejové Síně slávy, ale proto, že hokej miluju. Měl jsem vždycky skromné cíle a snažil se být lepší a lepší," řekl Nedomanský už dříve v rozhovoru pro nhl.com.

Nedomanský získal na světových šampionátech vedle zlata z roku 1972 i čtyři stříbra (1965, 1966, 1971, 1974) a tři bronzy (1969, 1970, 1973). Na olympijských hrách dosáhl na stříbro v roce 1968 v Grenoblu a na bronz o čtyři roky později v Sapporu.

V československé lize nastřílel 369 gólů v 419 zápasech a stal se třikrát nejlepším střelcem (1967, 1972 a 1974). V národním týmu dal 163 gólů v 220 duelech.

"Cítím se jako filmová hvězda, ale nejsem. Trénoval jsem v ruském stylu, jedenáct a půl měsíce v roce, dva týdny jsem měl volno. Stal se ze mě slušný hráč. Dobré statistiky mohou za to, že se objevil zájem ze Severní Ameriky. Chtěl bych poděkovat Kanadě za to, že mi dala šanci žít svůj život tak, jak jsem chtěl," pověděl v děkovné řeči také Nedomanský.

Právě Toronto bylo před 45 lety cílovou stanici Nedomanského při emigraci z komunistického Československa přes Švýcarsko, kam získal víza na dovolenou. Nejdříve hrála dlouholetá opora Slovanu Bratislava ve WHA za Toronto Toros a Birmingham Bulls. Do NHL naskočil Nedomanský až v 33 letech, přesto v ní stačil v barvách Detroitu, New York Rangers a St. Louis odehrát 428 utkání s bilancí 125 gólů a 283 kanadských bodů.

Po skončení kariéry v zámoří působil jako trenér ve Schwenningenu a Innsbrucku, od roku 1992 začal pracovat jako skaut. Nejdříve v Los Angeles, pak v Nashvillu a minulé tři roky ve Vegas. Na Světovém poháru v Torontu v roce 2016 byl také skautem Výběru Evropy, který prohrál až ve finále s Kanadou. Rodák z Hodonína, kde je po něm pojmenován zimní stadion, žije v Palm Desert v Kalifornii.

Foto: Frank Gunn, ČTK/AP

Noví členové síně slávy - zleva Jim Rutherford, Sergej Zubov, Hayley Wickenheiserová, Guy Carbonneau a Václav Nedomanský. Před nimi se účastní slavnostního vhazování Zdeno Chára a John Tavares.

Devětapadesátiletý Carbonneau vyhrál dvakrát Stanleyův pohár s Montrealem (1986 a 1993) a jednou s Dallasem (1999). V NHL sehrál bývalý hráč i St. Louis 1318 zápasů a připsal si 645 bodů (257+388). V 231 duelech play off zaznamenal 93 bodů (38+55). Třikrát získal Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL.

O deset let mladší Zubov se potkal s Carbonneauem v Dallasu a byl rovněž u triumfu v roce 1999. Stanleyův pohár předtím získal v roce 1994 s Rangers. Ve sbírce úspěchů má také zlato z olympijských her 1992 v Albertville. V NHL si připsal někdejší hráč i Pittsburghu v 1068 duelech 771 bodů (152+619) a v play off nasbíral v 164 zápasech 117 bodů (24+93).

Jednačtyřicetiletá Wickenheiserová, jež byla před půl rokem při mistrovství světa v Bratislavě uvedena do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace, má ve sbírce čtyři zlaté medaile z olympijských her a dalších sedm triumfů na světových šampionátech.

Sedmdesátiletý Američan Rutherford je generálním manažerem Pittsburghu a vystavěl kádr pro triumfy Penguins ve Stanleyově poháru v letech 2016 a 2017. Na stejné pozici působil dlouhá léta i v Hartfordu a následně po přestěhování klubu v roce 1997 v Carolině. S Hurricanes triumfoval v roce 2006. O čtyři roky starší York je dlouholetým koučem na Boston College.

Mezi kandidáty na vstup do Síně slávy pro příští rok by mohl být podle nhl.com také další český zástupce - třiačtyřicetiletý bývalý útočník New Jersey Patrik Eliáš.

Přehled evropských členů hokejové Síně slávy v Torontu (v závorce za zemí rok uvedení):
Vladislav Treťjak (Rusko, 1989)
Börje Salming (Švédsko, 1996)
Peter Šťastný (Slovensko, 1998)
Jari Kurri (Finsko, 2001)
Vjačeslav Fetisov (Rusko, 2001)
Valerij Charlamov (Rusko, 2005)
Igor Larionov (Rusko, 2008)
Pavel Bure (Rusko, 2012)
Mats Sundin (Švédsko, 2012)
Peter Forsberg (Švédsko, 2014)
Dominik Hašek (ČR, 2014)
Sergej Fjodorov (Rusko, 2015)
Nicklas Lidström (Švédsko, 2015)
Sergej Makarov (Rusko, 2016)
Teemu Selänne (Finsko, 2017)
Alexandr Jakušev (Rusko, 2018)
Sergej Zubov (Rusko, 2019)
Václav Nedomanský (ČR, 2019)
Poznámka: slovenský rodák Stan Mikita, jenž byl přijat v roce 1983, má kanadské občanství.
Související témata: