Trestní stíhání trvalo osm a půl roku. Bárta po státu požadoval přes 850 tisíc korun jako náhradu nákladů za advokáta. Ministerstvo spravedlnosti mu podle ČT přiznalo necelých 690 tisíc korun. Náhrada nákladů za znalecké posudky činila 70 tisíc korun, za nepřiměřenou délku řízení požadoval Bárta 225 tisíc korun, úřad mu přiznal polovinu.
Nejvyšší částku Bárta požadoval jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a to dva miliony korun. I když ministerstvo uznalo, že zahájení trestního stíhání vůči bývalému politikovi bylo nezákonné, přiznal mu rezort podle ČT 80 tisíc.
„Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění zdejší úřad přihlédl k bezúhonnosti, potenciální vysoké trestní sazbě a souvislosti trestné činnosti s fungováním žadatele ve společnosti. Ohledně zbývajících tvrzených zásahů má zdejší úřad za nepochybně prokázané, že nejsou v příčinné souvislosti s posuzovaným nezákonným trestním stíháním,“ píše se v rozhodnutí.
Bártovi tak připadlo zhruba 950 tisíc korun. Bývalý zpravodajec Jan Petržílek, který v kauze odposlechů figuroval také, získal kolem 930 tisíc korun, po státu požaduje ale dalších 2,6 milionu korun.
Na případ upozornila MF DNES
Případ vyšel najevo v březnu 2012, kdy Mladá fronta DNES zveřejnila nahrávky, ve kterých spolu komunikovali tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek. Nahrávky naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdila, že o obstarání odposlechů požádal Bárta zpravodajce BIS Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Muži vinu odmítali.
Podle obžaloby mohl Bárta informace získané z odposlechů využít při svých podnikatelských aktivitách a také pro činnost Věcí veřejných. Státní zástupce Michal Muravský předloni u městského soudu pro oba muže žádal podmíněné tresty za ohrožení utajované informace. Soud ale tehdy zpochybnil věrohodnost dvou utajených svědků z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, a to včetně klíčového svědka, který vystupoval pod smyšleným jménem Vlasta Schmidt. Ke stejnému závěru dospěl loni v květnu i odvolací senát.
Bárta byl od roku 2010 ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej i v této věci pravomocně zprostily viny.
