„NATO je v Iráku na pozvání irácké vlády. Ta nám potvrdila své přání pokračovat ve výcviku, poradenství a budování kapacit tamních ozbrojených sil,“ uvedl po jednání český ministr obrany Lubomír Metnar.
Zelenou pro další pokračování mise během jednání potvrdil irácký premiér Adil Abdul-Mahdi v dopise adresovaném šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi. Ten upozornil, že souhlas Bagdádu je podmínkou pro pokračování mise. „Zůstaneme v Iráku jen tak dlouho, dokud tam budeme vítáni,“ avizoval.
NATO počátkem ledna z bezpečnostních důvodů přerušilo výcvik místních jednotek, když sousední Írán v odvetě za americký úder, při kterém byl zabit íránský vojenský stratég Kásim Solejmání, některé spojenecké základny ostřeloval raketami.
V Iráku dosud působilo v rámci výcvikové mise zhruba 500 vojenských instruktorů. Podle některých diplomatických zdrojů by počet mohl být až čtyřikrát vyšší. Velkou část z tohoto počtu by ovšem patrně zaplnili instruktoři jednoduše přeřazení z Američany vedené globální koalice proti takzvanému Islámskému státu. Fakticky by jen přešli pod velení NATO.
Prvním krokem by pravděpodobně bylo rozšíření výcviku na třech základnách v centrálním Iráku. Ve druhé fázi, zřejmě během léta, by zřejmě došlo ke změně mandátu mise tak, aby převzal více činností, které nyní zajišťuje Američany vedené globální koalice.
NATO pozastavilo výcvikovou misi v Iráku kvůli obavám o bezpečnost |
Stoltenberg však po jednání ministrů žádná konkrétní čísla neuvedl. Neupřesnil ani, zda už některé členské země daly konkrétní nabídky, jak početné posily vyšlou. „V první řadě bude rozšíření spočívat v převzetí některých současných výcvikových aktivit od globální koalice,“ konstatoval.
Český ministr Metnar připomněl, že v Iráku působí i čtyři desítky českých vojenských instruktorů a mentorů. Většina jich plní úkoly v rámci operace Inherent Resolve zaměřené na boj s teroristy takzvaného Islámského státu, několik českých vojáků je pak začleněno i do výcvikové mise NATO.
K větší angažovanosti vyzval počátkem roku spojence americký prezident Donald Trump, který by rád stáhl alespoň část z 5 tisíc amerických vojáků v regionu. Ministři v Bruselu sice konstatovali, že by na širším Středním východě mohli „dělat více“, k žádným konkrétním krokům mimo Irák, k nimž chtěl své kolegy přesvědčit americký ministr Mark Esper, se však během dvoudenního jednání nezavázali.
