Žádné dotace pro Agrofert vyřeší Babišův střet zájmů, říká Transparency

Podle Transparency International nejjednodušším způsobem, jakým se premiér Andrej Babiš bude moci dostat ze střetu zájmů a vyřešit tak své problémy, je zastavení čerpání dotací holdingem Agrofert. 

„Je to to nejčistší možné řešení,“ uvedl ve čtvrtek ředitel Transparency International ČR (TI) David Ondráčka. „Pokud by evropské dotace pro Agrofert skončily, podle nás by se tím narovnal právní stav. Zpětně by se ovšem muselo posoudit, zda není nutné vrátit některé už vyplacené dotace,“ dodal. V takovém případě by podle něj peníze do evropských fondů vracela Česká republika a bylo by na ministerstvu financí, aby částku vymáhalo od Agrofertu.

Jako další možnosti, jak by premiér mohl vyřešit střet zájmů, TI označila prodej Agrofertu, nebo to, aby se premiér zcela vyvázal ze svěřenských fondů, do nichž holding na počátku roku 2017 vložil, a Agrofert prodal někomu jinému, naprosto cizímu. 

Naopak vytvoření blind trustu, u kterého zakladatel nemá možnost zjistit, zda mu z rozhodnutí, které činí, plynou nějaké výhody, TI za řešení u Babiše nepovažuje. Agrofert je podle Transparency příliš velká firma, takže by se Babiš mohl o důsledcích svého politického rozhodování vždy dozvědět.

Posledním z řešení je, že by Babiš kvůli střetu zájmu skončil v politice. To však TI neočekává, v plánu to zatím nemá ani Andrej Babiš. Ke konci své politické kariéry se naposledy vyjádřil například v polovině listopadu, kdy razantně prohlásil: „Nikdy neodstoupím. Nikdy! Ať si to všichni zapamatují“.

Transparency International podala v září podnět Evropské komisi k prošetření údajného Babišova střetu zájmů v oblasti evropských dotací. Organizace se domnívá, že premiér porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, protože je konečným příjemcem výhod z fungování Agrofertu, i když ho vložil do svěřenských fondů. Babiš jakýkoli střet zájmů opakovaně odmítl.

Babiš na vyjádření Transparency reagoval prohlášením, že není nezávislá. Ondráčka podle něj dostával peníze z ministerstev i státních firem v době, kdy byla ve vládě ODS. Doporučení TI pak považuje premiér za nesmyslná, protože Agrofert nevlastní. 

„Já postupoval podle lex Babiš (novely zákona o střetu zájmů, pozn. red.). Všichni si přáli, aby dal Babiš pryč firmu, to jsem udělal, to si všichni pamatujeme,“ uvedl. Jedinou změnou je nové unijní nařízení o střetu zájmů, o jehož výkladu podle Babiše nyní debatují česká ministerstva s komisí.

Babiš je podle TI evropský Trump

Najít podobný případ, který zahrnuje slovo „politik“ a „konflikt zájmů“, není podle Transparency zas tolik složitý. Pokud bychom se podívali do zahraničí, své podnikání muselo dát bokem hned několik vysokých amerických politiků, například Bill Clinton či George W. Bush, kteří k tomu využili již zmiňovaný blind trust.

Povinnost vzdát se majetku u politiků během svého mandátu vychází z amerického práva. Prezidenti jsou z této povinnosti vyňati, přesto však k tomuto kroku přistoupili. Například bývalý prezident USA Barack Obama volil cestu prodeje. 

Zcela odlišnou cestu zvolil ovšem současný americký prezident  Donald Trump. Svůj majetek převedl, obdobně jako český premiér, do svěřenského fondu.  „Babiš má tak obrovské impérium, že je složité, jak by se od něj měl odstřihnout. Podobný problém měl Donald Trump v Americe,“ uvedl ve čtvrtek na setkání s novináři vedoucí analytik Transparency International ČR (TI) Milan Eibl. 

Oba politici volili svěřenské fondy, u kterých mají jistotu, že až je zruší, budou moci své podnikání opět ovládat. Podle Transparency je v tom vidět osobní ekonomická motivace podporovat politické kroky, které jsou výhodné pro jejich společnosti. „V budoucnu totiž budou sklízet plody svého snažení v politice,“ okomentoval zástupce TI. 

Podobnost obou politiků vidí Transparency i v tom, koho se rozhodli nominovat do svěřenských fondů. Zatímco v případě českého premiéra to byla například jeho partnerka Monika, Trump si zvolil své syny. To podle TI zvyšuje pravděpodobnost informačního toku k oběma politikům. 

„Svěřenský fond jako institut by měl politiky odstřihnout od toho, aby věděli, jaký je stav jejich majetku. Jenže Andrej Babiš, stejně tak jako Trump, když cokoliv nyní udělá ve prospěch petrochemického průmyslu, agrodotací a tak dále, tak ví, že to pro něj budou příjmy budoucí. On z nich nemusí mít profit nyní, ale ví, že jakékoliv kroky v těchto odvětví udělá, tak z nich bude profitovat poté, co odejde z politiky, to znamená, že střet zájmu tam stále bude,“ shrnul Eibl.

Pozastavené dotace

Tento týden eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger uvedl, že EU nebude proplácet žádné žádosti o dotace Agrofertu, dokud se neprošetří údajný Babišův střet zájmů, stejně jako skutečnost, že v lednu budou systém vyplácení dotací v Česku kontrolovat auditoři Evropské komise. 

Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. 

Agrofert, který vlastnil Babiš při svém vstupu do vlády v roce 2014 a loni ho vložil do svěřenského fondu kvůli českému zákonu o střetu zájmů, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru. 

Babiš je ve svěřenském fondu v roli takzvaného obmyšleného, tedy někoho, kdo z majetku fondu má prospěch. V orgánech fondu figuruje mimo jiné premiérova žena Monika. Agrofert však ovládá správce svěřenského fondu.