Hlavní obsah

Evropský parlament schválil klimatickou dohodu z Paříže

– Štrasburk

Evropský parlament v úterý schválil klimatickou dohodu, která byla loni pod záštitou OSN přijata v Paříži. V ní se státy zavázaly udržet oteplování klimatu pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Evropský parlament

Článek

Celkem 610 europoslanců bylo pro, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. „Musíme ukázat, že jsme jednotní. Vydat se směrem k bezpečnější, udržitelnější, spravedlivější budoucnosti pro všechny,” dodal šéf OSN.

Foto: EP

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem ve Štrasburku

Minulý týden v pátek dohodu schválili ministři životního prostředí EU. Po nynějším souhlasu europarlamentu a po následném finálním diplomatickém potvrzení ze strany členských zemí bude moci být dohoda za Evropskou unii předána do New Yorku.

Pařížskou dohodu přijalo 185 zemí. Dokument stanovuje, že jak bohaté, tak chudé státy se mají připojit k opatřením, která omezí oteplování. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. V roce 2020 pařížský dokument nahradí Kjótský protokol z roku 1997.

V Česku budou o dohodě hlasovat poslanci

Dohoda má začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Nastávající připojení EU znamená, že tento práh bude překonán. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.

Počátkem září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, nedávno se přidala Indie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v České republice bude o věci teprve hlasovat parlament, ratifikace by mohla být podle českého ministerstva životního prostředí dokončena příští rok na jaře. Dohodu už ratifikovaly Francie, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Malta a Portugalsko.

Hlavní body nové dohody o klimatu
DLOUHODOBÉ CÍLE (STUPNĚ)
Udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně”, což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.
(Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia proti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.)
DLOUHODOBÉ CÍLE (EMISE)
Podle dohody musí státy „usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech”.
(Vyjednávači se pokoušeli zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán na eliminaci či snížení používání pevných paliv. Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika.)
FINANCE
Nezávazná příloha dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
(Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.)
ZTRÁTY a ŠKODY
V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.
(Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.)
TRHY S EMISEMI OXIDU UHLIČITÉHO
Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření”, která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.
DIFERENCIACE
V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit”.
(Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, tak jak byly stanoveny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími a mohly by také činit více.)
Zdroj: ČTK

Související témata:

Foto: Profimedia.cz

Překladatelé Komise organizují soutěž Juvenes Translatores od roku 2007.

Foto: Vincent Kessler, Reuters

Poslanci v Evropském parlamentu ve Štrasburku

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám