Hlavní obsah

Státní Čepro koupilo od Agrofertu bez soutěže biopaliva za pět miliard

Novinky, ČTK, bož

Státní firma Čepro nakoupila v posledních čtyřech letech od firem ze skupiny Agrofert většinu biosložek přidávaných do nafty mimo veřejné zakázky. Píše o tom server iHNED. Hodnota dodávek Agrofertu, který je ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše, za dané roky činí kolem pěti miliard korun.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Předmětem sporu je biosložka nafty – metylesther řepkového oleje (MEŘO).

Článek

Koncern Agrofert je uložen ve svěřenských fondech premiéra Babiše. I když firmy formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.

Podle organizací DatLab a protikorupční platformy Rekonstrukce státu podnik Čepro těmito nákupy mohl porušit zákon. Chystají proto podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby postup Čepra přezkoumal. Čepro pochybení odmítá, píše iHNED.cz.

Přimíchávání biosložky
Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzínu a do nafty šest procent.

Protikorupční organizace podle webu upozornily, že z veřejných registrů nákupy Čepra od Agrofertu zmizely v roce 2017, kdy začala platit novela zákona o střetu zájmů nazývaná lex Babiš, která zakazuje firmám politiků účastnit se veřejných tendrů.

Byznys s řepkou je lukrativní hlavně díky podpoře biopaliv

Ekonomika

Agrofert k dodávkám do Čepra uvedl, že je získává dlouhodobě buď podle rámcových smluv uzavřených na základě veřejných zakázek, anebo kupních smluv uzavřených na základě obchodního jednání.

„Tímto způsobem probíhal prodej produktů společnosti Čepro daleko dříve, než nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů,” sdělil serveru mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Podíl vysoutěženého biopaliva klesl z 80 na 2,5 procenta

Podle údajů Čepra, které má web k dispozici, nakoupil státní podnik od Agrofertu v letech 2014 a 2015 biosložku metylesther řepkového oleje (zkratka MEŘO nebo FAME) z více než 80 procent ve veřejných tendrech.

V následujících dvou letech klesl tento podíl na 2,5 procenta a v posledních dvou letech činil nula. Podle ředitele Čepra Jana Duspěvy nakupuje firma biosložky dlouhodobě oběma způsoby, tedy ve veřejných zakázkách i na základě obchodních dohod, a to nejen od Agrofertu.

Na biopaliva bylo loni potřeba 376 tisíc tun řepky

Ekonomika

Otázku, zda je firma veřejný zadavatel s povinností nakupovat jen podle zákona o veřejných zakázkách, řešilo Čepro podle Duspěvy v roce 2008, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek (do roku 2009 KDU-ČSL, po roce 2009 TOP 09).

„Dohodli jsme se s tehdejším ministrem financí, že přistoupíme k zadávání veřejných zakázek dobrovolně v případech, kdy nás to jako obchodní společnost nebude poškozovat,” řekl Duspěva.

V dalších letech si Čepro požádalo i o stanoviska ministerstva pro místní rozvoj, které je autorem zákona o veřejných zakázkách, a antimonopolní úřad. První říká, že podnik veřejným zadavatelem spíš není, a druhý, že záleží na konkrétních obchodech. Obě stanoviska jsou právně nezávazná.

Čepro podle Duspěvy postupuje tak, že veřejné zakázky na nákupy biopaliv i pohonných hmot vypíše, pokud se ale přihlásí málo účastníků nebo dostane nevýhodné nabídky, osloví i další firmy na tuzemském trhu nebo v zahraničí. Se všemi pak vede obchodní jednání a smlouvu v případě dohody uzavře mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

Soud pozastavil žalobu ČR na Evropskou komisi kvůli dotaci Agrofertu

Evropa

Zvýhodňování Agrofertu v jednáních mimo veřejné tendry Duspěva odmítl. Firmy z holdingu Agrofert, Preol a Primagra, mají na dodávkách bionafty pro Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl. Úbytek obchodů s Agrofertem formou veřejných zakázek od roku 2017 podle Duspěvy nesouvisí s lex Babiš.

Protikorupční organizace však trvají na tom, že Čepro není obyčejný obchodník. Ministerstvo financí, které akcie Čepra spravuje, ho označuje za strategický podnik, který drží zásoby pohonných hmot a je součástí energetické infrastruktury země.

„Není přípustné, aby firma v režii ministryně financí (Aleny Schillerové, nominantky ANO – pozn. red.) nakupovala bez veřejné kontroly, a už vůbec ne od firem ze svěřenského fondu premiéra z téže strany,” cituje iHNED Marka Zelenku ze spolku Oživení, který připravuje podnět k antimonopolnímu úřadu.

EU od podpory biopaliv ustupuje
Podpora biopaliv od svého zavedení v EU vzbuzuje kontroverze. Původním cílem bylo navýšit jejich podíl na trhu pohonných hmot do roku 2020 na 10 procent. Politici od toho zprvu slibovali snižování emisí uhlíkových plynů, především CO2, které mají vliv na globální změnu klimatu.Studie z univerzity v Barceloně v roce 2008 naznačila, že v případě bionafty jsou přínosy minimální a převažují negativní dopady na půdu a krajinu.EU proto postupně od podpory upouštěla a zastropovala podíl biopaliv na trhu pohonných hmot na sedm procent. Pokud by k tomu nedošlo, do roku 2020 by podle studie nevládní organizace Transport and Environment (Doprava a životní prostředí, T) z roku 2016 podpora biopaliv vedla ke zvýšení emisí o 3,7 procenta.I po zavedení stropu by byl dopad podpory na emise negativní. Proto studie doporučila konec biopaliv v EU po roce 2020.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám