Tento prvotní projekt s vytvořením nepodmíněného základního příjmu se okamžitě stal předmětem mezinárodního zájmu, jelikož představuje jednu z možností, jak se vypořádat se sociálními nerovnostmi ve společnosti.
Odvolací soud ve Finsku vyhověl Čechovi odsouzenému za vraždu. Místo doživotí dostal 11 let |
V teoretické bázi by po zavedení univerzálního příjmu měli všichni občané státem zajištěný příjem na základní potřeby. Finský případ byl odlišný, jelikož se zaměřoval pouze na nezaměstnané lidi.
Cílem finského experimentu bylo zjistit, zda nepodmíněný příjem pomůže lidem z chudoby. Premisou bylo, že pravidelný příjem by jim měl poskytnout čas na hledání práce a případnou rekvalifikaci. To se však na dvoutisícovém vzorku nepotvrdilo.
Příjemci základního příjmu pracovali v prvním roce experimentu v průměru zhruba stejný počet dní jako lidé z kontrolní skupiny, řekl Ohto Kanninen z výzkumného centra pro výdělečně činné pracovníky. Dotyční tedy nenašli ani lepší, ani horší práci.
Pro zastánce myšlenky nepodmíněného příjmu však toto kritérium nebylo odpovídající. Kdyby otázkou výzkumu bylo, zda tento sociální systém činí lidi štastnější, byl by experiment triumfem.
„Jsem pořád bez práce,“ uvedl pro média jeden z testovaných. „Nemůžu ale říct, že základní příjem změnil můj život. Po psychické stránce ano, ale rozhodně ne po finanční.“
Méně stresu
Podle vedoucí výzkumu Minny Ylikännöové z Kela šlo svým způsobem o úspěch. Příjemci základního příjmu totiž vykazují méně stresových příznaků a problémů s koncentrací a zdravím než srovnávací skupina. „Kromě toho měli větší důvěru v budoucnost a ve své vlastní možnosti společenského uplatnění,“ uvedla
Experiment se základním příjmem spustila vláda centristického premiéra Juhy Sipilä. Cílem bylo zjistit, zda je možné zjednodušit sociální systém a motivovat více k práci. Finsko se tak stalo první zemí na světě, která otestovala zaručený příjem na celonárodní úrovni.
Není ale jedinou zemí, která myšlenku nepodmíněného základního příjmu vyzkoušela. Například podle BBC v jedné z keňských vesnic dostávají dospělí muži měsíčně 22 dolarů po dobu 12 let. Podobně pak chce tzv. „příjem občana“ zavést i italská vláda. O zavedení se uvažovalo i ve Švýcarsku, ale občané návrh odmítli v roce 2016 v referendu.
Dalším velice populárním návrhem je zavedení univerzálních základních služeb. Tomto případě je namísto příjmu poskytováno zdarma školství, zdravotnictví či doprava. Ačkoliv si svou podporu získávají tyto návrhy především v posledních letech, nejedná se o novou myšlenku. Tu poprvé popsal Thomas More v svém díle Utopie v roce 1516. Konečné závěry z finského pokusu však ještě nelze vyvodit, protože dosud nebyla vyhodnocena všechna data.
