Některé odhady ale naznačují velmi těsně vítězství centristické koalice Modrá a bílá někdejšího náčelníka generálního štábu Bennyho Gance nad pravicovým Likudem 69letého premiéra Benjamina Netanjahua. Agentura AP podotýká, že Netanjahu zjevně znovu nezískal parlamentní většinu. Podle agentury DPA dokonce vše nasvědčuje patu. První oficiální výsledky voleb by mohly být k dispozici ve středu ráno.
Průzkumy zveřejněné izraelskými televizními stanicemi zatím přisuzují Likudu 31 až 33 křesel ve 120členném parlamentu. Modrá a bílá by v Knesetu mohla mít 32 až 34 poslanců.
Zveřejněné odhady rovněž naznačují, že rozhodující slovo v koaličních vyjednáváních může mít někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman, který stojí v čele nacionalistické strany Izrael je náš domov.
Hlavním soupeřem však byl pro Netanjahua lídr letos vzniklé centristické koalice Modrá a bílá Ganc a velmi těsný výsledek se očekával. Obě strany nyní čekají pravděpodobně náročná koaliční vyjednávání s menšími spojenci. Netanjahuův Likud nejspíš nebude schopen sestavit koalici bez podpory Liebermana.
Palestinci se věnují klasickým aktivitám, zatímco v televizi běží první předběžné výsledky parlamentních voleb v Izraeli. Foceno v Hebron na Izraelem okupovaném území západního břehu Jordánu.
Pravicový tábor zahrnující Likud, Novou pravici exministryně spravedlnosti Ajelet Šakedové a přísně náboženské strany má nyní 54 až 57 mandátů, přičemž k dosažení parlamentní většiny je jich potřeba 61.
Tábor levého středu s Gancovou koalicí, Stranou práce, Demokratickou unií a arabskými stranami bude mít podle odhadů 54 až 58 poslanců. Sjednocená arabská kandidátka se přitom stala s 11 až 13 křesly třetí nejsilnější stranou v parlamentu.
Podle agentury DPA by mohlo vše dopadnout tak, jak si přál Lieberman: koalice Likudu, centristů a jeho strany, která v úterních volbách získala osm až deset mandátů. Šedesátiletý Ganc ale během předvolební kampaně prohlásil, že jeho strana nepůjde do koalice s Likudem, pokud by v čele vlády zůstal Netanjahu stíhaný kvůli korupci.
Prezident Reuven Rivlin nyní bude muset rozhodnout, koho pověří sestavením kabinetu. Obvykle jím je šéf nejsilnějšího politického uskupení. Vznik nové vlády se neočekává dříve, než koncem října.
Izraelci volili poslance Knesetu letos už podruhé. Po volbách v dubnu se zdálo, že Netanjahu bude mít snadnou cestu k vytvoření vládní koalice, jelikož jeho pravicový Likud spolu se svými tradičními ultraortodoxními a nacionalistickými spojenci získal v parlamentu většinu.
Když se ale Lieberman postavil proti přílišnému vlivu židovských ultraortodoxních stran, zbylo Netanjahuovi pouze 60 spojenců, tedy o jednoho méně než potřeboval k získání většiny. Zákonodárci na popud poslanců Likudu rozpustili parlament a byly vyhlášeny další předčasné volby.
V úterních volbách mohlo hlasovat kolem 6,4 milionu občanů. Do úterních 19:00 SELČ svého aktivního volebního práva využilo podle volební komise 63,7 procenta lidí, což bylo o 2,4 procentního bodu více než ve stejnou dobu při předchozích volbách v dubnu, kdy celková volební účast nakonec činila přibližně 68 procent.
Vizitka izraelského premiéra a šéfa pravicového Likudu Benjamina Netanjahua (69): - "Bibi" Netanjahu se letos 20. července stal nejdéle vládnoucím izraelským premiérem - překonal dosavadní rekord zakladatele Izraele Davida ben Guriona (premiérem od roku 1948 s přestávkou do roku 1963), který byl premiérem 13 let a 127 dní.
- Poprvé byl premiérem v letech 1996-1999, podruhé od března 2009 do března 2013, potřetí od března 2013 do března 2015, počtvrté od května 2015. Po letošních dubnových volbách, které těsně jeho Likud vyhrál, se mu ale nepodařilo sestavit kabinet (a proto se konaly dnešní volby).
- Od loňska je ale tento izraelský premiér v ohrožení. Generální prokurátor Avichaj Mandelblit letos v únoru oznámil, že Netanjahua ve třech kauzách obviní z korupce a podvodu. Mandelblit chce podle dřívějších informací premiéra obvinit z úplatkářství v kauze nazvané případ 4000; v dalších dvou kauzách (označovaných jako případ 1000 a případ 2000) má být obviněn z podvodu a zneužití důvěry. Kauza zvaná případ 4000 se týká telekomunikační firmy Bezeq, jejíž společnost Walla! provozuje stejnojmenný zpravodajský server, další dvě kauzy se týkají přijetí darů od premiérových přátel-miliardářů a jedna z nich rovněž ovlivňování novin tak, aby o premiérovi psaly pozitivně. Netanjahu obvinění již několikrát odmítl a označil za "politicky motivovaná".
- Netanjahu byl v roce 1996 ve svých 46 letech devátým a nejmladším premiérem země v historii a je prvním šéfem kabinetu, který se narodil po vzniku Izraele v roce 1948.
- Jako šéf pravicového Likudu vyhrál volby již pětkrát (v květnu 1996, kdy těsně porazil v premiérských volbách Šimona Perese, v lednu 2013, v březnu 2015, letos v dubnu a dnes), třikrát ale odešel poražen: v premiérských volbách v květnu 1999 prohrál s Ehudem Barakem, ve volbách v březnu 2006 skončil jeho Likud až čtvrtý a v únoru 2009 byla jeho formace těsně druhá.
- Jeho první premiérské období (1996-1999) bylo charakterizováno politickou nestabilitou a dílčími územními ústupky vůči Palestincům (Izrael se v roce 1997 stáhl z 80 procent Hebronu a o rok později na základě Memoranda z Wye River rozšířil palestinskou autonomii na západním břehu Jordánu o 13 procent).
- Nynější premiérské období Netanjahua od března 2009 kvalifikují odborníci různě. "Bibi" se většinou mohl opřít o podporu v parlamentu i na veřejnosti, v zahraničí byl ale někdy kritizován za malý, či spíše žádný pokrok v mírovém procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na Západním břehu Jordánu. Netanjahu v červnu 2009 sice připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno, koncept "dvou států" ale již opustil. Letos navíc prohlásil, že začne rozšiřovat izraelskou svrchovanost na okupovaném Západním břehu Jordánu a těsně před volbami řekl, že je připraven anektovat strategicky významnou část Západního břehu Jordánu, pokud jeho strana Likud vyhraje volby.
- Vrásky mu přidělává i otázka o roli ultraortodoxní komunity v zemi. Právě kvůli sporu o výjimku z branné povinnosti pro muže z ultraortodoxní části izraelských občanů totiž skončila loni jeho vláda a nepodařilo se letos po dubnových volbách sestavit novou.
- V posledních letech, kdy mírový proces s Palestinci stagnuje a uskutečnilo se několik válek a dalších konfrontací s radikálním Hamásem, který ovládá Pásmo Gazy, varuje Netanjahu zejména před íránským jaderným programem a nebezpečím "mezinárodního terorismu".
- Za jeho vládnutí je hospodářství v relativně dobrém stavu, i když se podle kritiků zvyšuje nerovnost ve společnosti.
- Rodák z Tel Avivu (narozen 21. října 1949) prožil mládí v Jeruzalémě a dospívání v USA, zejména ve Filadelfii. Již ve svých 17 letech se ale jako člen elitní vojenské jednotky zúčastnil šestidenní války Izraele proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku a v roce 1972 byl zraněn během osvobozování uneseného letadla Sabena v Tel Avivu.
- V USA vystudoval Massachusettský technický institut (MIT), koncem 70. let začal podnikat, po návratu do Izraele v roce 1978 působil v diplomatických službách.
- V roce 1976 zahynul Netanjahuův bratr Jonathan (Joni), jenž padl jako velitel speciální jednotky, která v ugandském Entebbe zachraňovala více než 100 izraelských rukojmí z letadla uneseného palestinskými teroristy.
- Členem parlamentu se poprvé stal v roce 1988, šéfem Likudu byl v letech 1993-1999 a znovu od prosince 2005, kdy vystřídal Ariela Šarona.
- Několikrát byl ministrem zahraničí, jednou ministrem financí. V ekonomice se opírá o tradiční liberální recepty jako je snižování daní, privatizace a úsporný rozpočet.
- Netanjahu, který je potřetí ženatý, je autorem řady knih o terorismu. Za svůj politický vzor si zvolil Winstona Churchilla.
- V minulých letech byl třikrát v ČR: v dubnu 2011 jako první izraelský premiér v ČR či Československu od vzniku Izraele, v květnu 2012 na společném zasedání české a izraelské vlády a naposledy v prosinci 2012, kdy osobně poděkoval premiéru Petru Nečasovi za postoj ČR při hlasování o statusu Palestiny v OSN (ČR se jako jediná země EU postavila proti tomu, aby OSN přiznala Palestině postavení nečlenského pozorovatelského státu).
|
