Využívání půdy a stravovací návyky se musí změnit, vyzvali experti OSN na změnu klimatu
V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří, uvádí se ve zprávě, kterou ve čtvrtek v Ženevě zveřejnil panel OSN pro změny klimatu (IPCC) a z níž cituje agentura DPA. Zpráva, na níž se podílela více než stovka expertů z několika desítek zemí světa včetně Česka, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy. Mělo by se změnit i chování spotřebitelů, například je žádoucí snížení spotřeby masa.
Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin.
Počet podvyživených lidí na planetě dramaticky roste. Za dva roky jich podle OSN přibylo 37 milionů
Číst článek
Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy. Vědci ve zprávě zdůrazňují důležitost přechodu na udržitelný způsob hospodaření s půdou, který nebude produkovat takové množství skleníkových plynů. Je nutné podle nich také podporovat zadržování vody v krajině i obnovovat rašeliniště.
Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu. Výzvu k přechodu na veganství či vegetariánství ale zpráva neobsahuje.
Zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.
Podvýživa versus nadváha
Zpráva je letos věnována nikoli fyzice klimatu, jak tomu bylo v minulých letech, ale konkrétním dopadům změn klimatu na člověka. „Konkrétně analyzuje dopady pro člověka, který chce jíst, pít a užívat krajinu,“ uvedl Radim Tolasz který byl zástupcem České republiky na dnes ukončeném jednání Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
O změně klimatu budou na všech školách učit akreditovaní pedagogové, plánuje anglický region
Číst článek
Dodal, že dokument uvádí, jak by se člověk měl chovat, aby mu potřebné zdroje v době změn klimatu zbyly. A z pohledu Česka se změny podle něj dotknou nejen jihu Moravy, což je nejteplejší část státu.
Pro klimatologa bylo při skládání zprávy z jednotlivých příspěvků překvapující, že na Zemi žije stále 820 milionů podvyživených lidí, na druhou stranu miliardy lidí trpí nadváhu. Další problém přináší nespotřebovaná potrava.
„Planeta je schopna uživit lidi s přehledem, ale musíme to dělat trochu jinak,“ uvedl Tolasz s tím, že jednotlivá doporučení pro Českou republiku musejí přinést experti. Ke změně podle něj vybízí také fakt, že zemědělství na světě spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů.
„Poslední čtyři roky jsou nejteplejší v historii měření. Zvyšuje se hladina oceánů, umírají korálové útesy a vidíme vliv změny klimatu a životy lidí,“ prohlásil Michal Broža z informačního centra OSN v Praze. Situace se podle něj vyvíjí rychle a dramaticky.
Péče o půdu
Sucho se podepsalo na letošních žních. Farmáři hlásí průměrnou sklizeň obilí, ceny pečiva ale neporostou
Číst článek
Současný potravinový systém je navíc podle Klimatické koalice, platformy českých nestátních neziskových organizací, velmi zranitelný. Přes 60 procent veškeré sklizně tvoří čtyři plodiny - kukuřice, rýže, pšenice a sója - a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane.
Například v subsaharské Africe klesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o 40 procent do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší, upozornila platforma.
Podle Vojtěcha Koteckého z organizace Glopolis zveřejněná zpráva rozebírá roli půdy a přírody v ekonomice, jejíž rozměr si úřady zatím neuvědomují. Novinářům řekl, že zpráva poukazuje také na roli půdy v globálním problému, který oteplování planety znamená.
Ukazuje podle něj, že vedle ukončování spotřeby uhlí by ke snížení skleníkových plynů výrazně pomohlo například zvyšování humusu v půdě či zamezení plýtvání s potravinami, kterých se na cestě ke spotřebiteli nyní ztrácí až třetina.
