Armádu pověřila budováním polní nemocnice na výstavišti v Letňanech, správu hmotných rezerv dodáním nemocničních lůžek ze státních rezerv, českou firmu Linet, celosvětově proslulou jejich výrobou, objednávkou dalších čtyř tisíců kusů, hasiče, aby nasmlouvali po republice hotely a lázeňská zařízení pro pacienty na doléčení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Evropská solidarita podle premiéra

Obslužný personál má podle premiéra zajistit armáda a ředitelé nemocnic. Prý dostali pokyny, jak to udělat. Faktem je, že se – obdobně jako na jaře – už teď v nemocnicích omezují plánované operace i kontrolní vyšetření, ačkoliv lékaři během léta zdokumentovali, jak negativní vliv to mělo na zdravotní stav obyvatelstva.

Stačit ale nejspíš nebude ani to. V Berlíně, kde postavili na tamním výstavišti preventivně provizorní nemocnici s 500 akutními lůžky už letos v dubnu – ovšem vybavenou nejen ventilátory, ale i přístroji na mimotělní oběh – tenkrát vypočítali, že by k jejímu čtyřiadvacetihodinovému provozu bylo při plné obsazenosti zapotřebí stovky lékařů a pěti set sester a pomocných sil. Obdobný počet by jich tedy musel nastoupit i do polní nemocnice v Letňanech, která má mít stejnou kapacitu jako ta v Berlíně.

Rychlejší snížení emisí

Na rozdíl od jara, kdy se v nemocnicích odehrávalo cosi jako generálka na zvládnutí pandemie, je to ale teď, řečeno slovy Andreje Babiše, „katastrofa“. A při katastrofě je samozřejmě legitimní obrátit se na přátele.

Což premiér udělal a například ze sousedního Saska přišla kladná odpověď obratem: Ústecký kraj může pacienty ve vážném stavu posílat v případě nouze do nemocnic v Sasku, kde by se na nákladech na péči o ně, jak informoval ústecký hejtman, podílela s českými zdravotními pojišťovnami zřejmě i saská vláda. Vstřícné reakce lze očekávat i z dalších evropských regionů a premiér Babiš má teď na summitu v Bruselu možnost promluvit si o tom s lídry unijních států osobně.

Zatím se ovšem novinářům pochlubil hlavně tím, že „jako první“ předložil šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové pracovní verzi plánu, jak by Česká republika chtěla investovat oněch až 182 miliard korun, které může v nadcházejících letech získat z unijního fondu obnovy.

Převzato z Plusu

Jak známo, Evropská komise hodlá kromě nastartování hospodářství podporovat hlavně investice do ochrany klimatu. S cílem snížit oproti roku 1990 v nadcházejících deseti letech emise skleníkových plynů nikoli jen o 40, ale o 55 procent. Což Česká republika, stejně jako Polsko, ještě před měsícem kategoricky odmítla. Před čtvrtečním summitem ale Andrej Babiš překvapivě prohlásil, že s rychlejším snížením emisí souhlasí.

Vzápětí to ovšem uvedl na pravou míru, když dodal, že s tím principálně nemá problém, „pokud by tento cíl byl v průměru pro celou Evropskou unii“. Jinými slovy, kdyby například některé státy Unie, jak to ostatně už avizovaly, snížily své emise o víc než 55 procent, aby jiné, konkrétně Česko nebo Polsko, mohly dál provozovat uhelné elektrárny, hutě a ocelárny, poškozující zdraví lidí, a to nikoli jen v Česku nebo v Polsku, podstatně víc než covid-19.

Jak je vidět, na solidaritu má český premiér názor vskutku svérázný.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít