Kvůli problematice činnosti náboženských organizací se sešla ukrajinská bezpečností rada. Orgán mimo jiné pověřil vládu, aby vypracovala návrh zákona, který znemožní organizacím s ruským vlivem operovat na Ukrajině, uvedl Zelenskyj.
„Musíme vytvořit takové podmínky, aby žádné z uskupení závislých na agresorském státu nemělo příležitost manipulovat s Ukrajinci a oslabovat Ukrajinu zevnitř,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform.
Kyjev má také v plánu provést odbornou analýzu postavení ukrajinské pravoslavné církve kvůli její možné závislosti na moskevském patriarchátu. „Pokud to bude nutné, přijmeme v tomto ohledu zákonná opatření,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinská tajná služba SBU podnikla 350 razií v budovách náležejících ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu a provedla kontroly u 850 lidí, a to ve třech oblastech země – Žytomyrské, Rivnenské a Zakarpatské. Objevila „pochybné“ ruské občany, velké sumy v hotovosti a proruskou literaturu.
Zelenskyj také sdělil, že úřady prověří, zda tato církev měla právo působit v jednom z nejposvátnějších míst Ukrajiny – v komplexu Kyjevskopečerské lávry, který SBU prohledala už 22. listopadu. Tajná služba poté sdělila, že při prohlídce slavného kláštera narazila na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách.
Mluvčí církve metropolita Kliment v pátek řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony. „Ukrajinský stát proto nemá žádný právní důvod, aby vyvíjel nátlak na naše věřící nebo je potlačoval,“ dodal.
Bezpečnostní rada rovněž nařídila vyšetřování kvůli podezření z „podvratné činnosti ruských zvláštních služeb v náboženském prostředí Ukrajiny“ a vyzvala k uvalení sankcí na blíže neupřesněné osoby. SBU nyní také informovala, že jednoho z bývalých představených církve podezírá ze spolupráce s hlavou ruské pravoslavné církve na „promoskevské informační kampani“.
Ruská propaganda v klášterech
Poslední zátah služba uskutečnila v klášteře svatých Cyrila a Metoděje v mukačevské diecézi. Našla zde řadu proruského propagandistického materiálu. Většinu sepsali ruští autoři a vytiskly ruské tiskárny.
Knihy obsahovaly nenávistivý obsah a popírání ukrajinské státnosti. V některých pamfletech se psalo, že Ukrajina, Rusko a Bělorusko „nemohou být odděleny“. Agenti též nalezli text oslavující „ruskou zemi“ a vyzývající k „probuzení matičky Rus“, uvádí server Ukrainska Pravda.
Klášter též pokračoval v modlení se k patriarchovi ruské pravoslavné církvi Kirillovi, hlasitému zastánci ruské invaze na Ukrajinu. Kirill patří mezi klíčové ideology myšlenky takzvaného „ruského světa“, podle níž k Rusku patří kdokoliv, kdo „mluví a myslí“ rusky.
Pro zajištění modliteb k hlavě ruské pravoslavné církve byla dokonce utvořena takzvaná „upomínka“ uvádějící důvody, proč se musí patriarchovo jméno zmiňovat. Kněžím bylo vyhrožováno, že budou „propuštěni z kněžského úřadu“, pokud nebudou pravidla dodržovat.
Rakety zabíjejí mnichy pravoslavného kláštera, ti přesto zůstávají věrní Rusku |
Rada ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu po ukrajinské invazi oficiálně vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla k válce na Ukrajině a vyhlásila nezávislost. Řada Ukrajinců ji ale stále podezírá, že skrytě posluhuje ruským zájmům.
V roce 2018 vznikla na Ukrajině nezávislá pravoslavná církev. Impulzem byla ruská anexe Krymu 2014 a podezření, že Moskva využívá na ni přidružených křesťanských společenství jako mocenského nástroje k legitimizaci agresivních kroků Kremlu.
Rozdělení ukrajinské a ruské církve bylo někdy odborníky zmiňováno jako nejvážnější církevní rozkol od schizmatu mezi pravoslavnou a katolickou církví. Za Ukrajince se postavily i další pravoslavné církve, mimo jiné vážený konstantinopolský patriarchát, kvůli čemuž s ním moskevský rozvázal styky.
Rusko naznačuje, že odtržení je výsledek aktivit „bezbožného“ Západu. Válku na Ukrajině často vykresluje jako svatou válku proti satanismu.
Pravoslavní křesťané tvoří většinu ze 43 milionů obyvatel Ukrajiny. Mezi ukrajinskou pravoslavnou církví moskevského patriarchátu a nezávislou ukrajinskou pravoslavnou církví panuje tvrdá konkurence, upozornil Reuters. Podle červencového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se k církvi dříve napojené na Moskvu nyní hlásí pouze čtyři procenta Ukrajinců.
