Na dvoudenní summit přijeli zástupci více než stovky zemí světa, mezi nimi skoro 37 prezidentů a předsedů vlád, včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Letos se do Pekingu dostavilo o osm více státníků, než jich bylo na prvním setkání dvěma lety, uvádí čínské úřady. Atmosféra však tehdy byla slavnostnější.
Čínský prezident Si Ťin-pching letos především reagoval na mezinárodní kritiku svého „projektu století“. „Všechno by se mělo dít transparentním způsobem a bude platit nulová tolerance vůči korupci,“ citovala agentura DPA Si Ťin-pchinga.
Nová Hedvábná stezka vznikla v roce 2013 jako čínský megaplán globálního rozvoje. Čína přislíbila investovat závratných 900 miliard dolarů napříč státy, které se do projektu zapojí. Peníze tečou především do infrastruktury. Nová Hedvábná stezka si totiž oficiálně klade za cíl zlepšení dopravního propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou a tím navýšení obchodní spolupráce.
Po šesti letech od jejího startu však stále více států poukazuje na netransparentnost celého projektu. Čína čelí podezření, že prostřednictvím nové Hedvábné stezky chce šířit nejen levné exporty, ale také svou politickou moc.
Ekonomové v tomto ohledu skloňují především termín diplomacie „dluhové pasti“, ve které již uvízly některé státy zapojené do hedvábného megaprojektu. Číně dluží miliardy dolarů.
Jak Čína k přístavu na Srí Lance přišla
Nejznámějším příkladem je přístav Hambantota na Srí Lance, který Čína v rámci nové Hedvábné stezky nabídla rekonstruovat. Tamní vládě na přestavbu půjčila 1,3 miliardy dolarů. Ani po rekonstrukci, na které pracovaly pouze čínské firmy zaměstnávající čínské dělníky, však přístav nedokázal vygenerovat dostatečný zisk na splácení obřího dluhu.
Loni nad Hambantotou zavlála čínská vlajka. Srí Lanka celý strategicky umístěný přístav pod tlakem obřího dluhu pronajala Číně na 99 let.
Na podezřelou nákladnost projektů, která snižuje pravděpodobnost úspěšného splácení, si stěžují i další státy. V obavách, že je potká stejný osud jako Srí Lanku, přerušilo, či zcela zrušilo plány v rámci nové Hedvábné stezky již sedm zemí.
Maledivy odstoupily od stavby ropovodu po zjištění, že je táhne ke dnu dluh z předchozích projektů. Nad osudem plánované obří přehrady váhá také Barma. Vysoká cena pozastavila i výstavbu elektrárny v Pákistánu, či stavbu obří železnice podél malajského pobřeží. Malajsie nakonec projekt odsouhlasila, když Čína v dubnu nabídla snížit cenu železnice o třetinu původní ceny, píše agentura Bloomberg.
„Posílíme ochranu proti dluhům a rizikům,“ slíbil před summitem I Gang, guvernér Čínské centrální banky. Obavy se snažil rozptýlit také Jang Ťie- čch’, šéf zahraničního výboru Komunistické strany Číny. „Iniciativa Pásu a cesty je otevřená a transparentní. Nejedná se o žádnou geopolitickou hru,“ uvedl.
Zeman by projekty uvítal
Mezi účastníky summitu byl mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, český prezident Miloš Zeman, rakouský kancléř Sebastian Kurz, italský premiér Giuseppe Conte, či generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Prezident Zeman zahájil návštěvu Číny. Číňané slíbili miliardové investice |
Podle analytiků institutu MERICS je právě účast světových států na nové Hedvábné stezce pro čínskou vládu to nejdůležitější, bez ohledu na výsledek. „Podepisování memorand a účast zahraničních státníků na summitu umožňuje Si Ťin-pchingovi ukázat svým občanům, že celý svět podporuje jeho politiku, že to on vrátil Čínu do centra světového dění,“ říká analytik Thomas Eder.
V jižní a jihovýchodní Evropě se nová Hedvábná stezka dosud těší nemalé přízni. V březnu se k megaprojektu připojila Itálie, jako první ze států G7. S Čínou podepsala smlouvy v hodnotě 2,8 miliard dolarů, za které chce Peking renovovat přístavy Terst, Janov a Palermo.
Pod hedvábnou vlajkou Čína také rozšiřuje řecký přístav Pireus, zatímco mezi Bělehradem a Budapeští staví železnici. Ani jeden z projektů není bez kontroverzí. Především o železnici se někteří odborníci vyjadřují jako o zbytečné a potenciálně prodělečné trase. Na výsledky však budou státy čekat nejméně do roku 2025.
Také prezident Zeman novou Hedvábnou stezku opakovaně podpořil a v minulosti prohlásil, že by si přál, aby do něj byla zapojena i Česká republika. Původní plány se zapojením Česka nepočítaly a dosud nic nenaznačuje, že by se změnily.
