„Ruské chování je destabilizující a nebezpečné. Ministři se dohodli na vyváženém balíčku politických a vojenských prvků. Zahrnuje posílení naší integrované letecké a protiraketové obrany,“ oznámil Stoltenberg po prvním dni jednání ministrů obrany NATO, které vzhledem ke koronavirovým opatřením probíhá prostřednictvím videokonference.
Řada spojenců podle něj v této souvislosti avizovala nákupy nových systémů protivzdušné a protiraketové obrany, včetně baterií střel Patriot a SAMP/T nebo stíhacích letounů páté generace F-35.
Jaké další konkrétní kroky balíček obsahuje ovšem Stoltenberg neupřesnil. „Řada z těchto rozhodnutí je tajných a nemohu jít do všech podrobností,“ řekl s tím, že jde o pokročilé konvenční schopnosti schopné reagovat na ruské rakety. Součástí pak má být rovněž přizpůsobení zpravodajských aktivit a společných cvičení.
Stoltenberg ujistil, že Aliance nehodlá „zrcadlit ruské kroky“ a nebude v Evropě rozmisťovat nové jaderné střely odpalované ze země. Cílem současné aktivity je podle něj udržet odstrašující schopnost. „Úkolem NATO je zůstat připraveni bránit všechny spojence před jakoukoli hrozbou,“ prohlásil.
Rusko podle jeho slov rozšiřuje svůj arzenál raket schopných nést jaderné zbraně. Připomněl, že rozmístění nových ruských střel SSC-8 vedlo loni k zániku rusko-americké smlouvy INF o likvidaci raket středního a krátkého doletu. „Střely SSC-8 mají duální využití, jsou vysoce mobilní a těžko detekovatelné. Mohou zasáhnout evropská města s krátkým časovým prostorem pro varování. A snižují práh hranice pro použití jaderných zbraní,“ konstatoval.
Rusko je pro nás největší hrozba, tvrdí Poláci v bezpečnostní strategii |
Upozornil, že Moskva modernizuje také své mezikontinentální balistické rakety a do výzbroje zařadila také nový typ hypersonické střely. „Vyvíjí jadernou střelu a během uplynulých let jsme také viděli vzor nezodpovědné ruské jaderné rétoriky zaměřené na zastrašování a ohrožování spojenců NATO,“ dodal.
Aliance i přesto bude usilovně pokračovat v aktivitách v oblasti kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní. Zapojit se podle Stoltenberga musí i ostatní. Spojenci v této souvislosti jmenují kromě Ruska především Čínu, která se v agendě NATO dostává na přední místo.
„To je něco nového. Jako vojenská velmoc má Čína také odpovědnost. Je tedy na čase, aby se Čína jako rostoucí globální síla zapojila do celosvětové kontroly zbrojení,“ vyzval.
Čína má po USA druhý nejvyšší rozpočet na obranu na světě. Masivně investuje do nových systémů dálkových zbraní a raketových systémů, které mohou zasáhnout všechny členské země NATO. Modernizuje také své námořnictvo s globálním dosahem. Jen za posledních pět let čínské námořnictvo zařadilo do výzbroje 80 nových lodí a ponorek. „To se rovná celkovému počtu lodí a ponorek britského námořnictva,“ konstatoval Stoltenberg.
Upozornil rovněž na čínské aktivity v Arktidě, Africe nebo v kyberprostoru a na značné čínské investice do infrastruktury v členských zemí NATO. „Nejde o to, aby se NATO přesunulo do Jihočínského moře, ale o to, že se Čína blíží k nám,“ uvedl.
