Nové jaderné zbraně nerozmístíme, reaguje NATO na zánik smlouvy INF

„Plánujeme svět bez smlouvy INF... Všechny kroky, které podnikneme, budou koordinované, úměrné a defenzivní. A nemáme v úmyslu nasadit nové pozemní jaderné střely v Evropě,“ řekl Stoltenberg před dvoudenní schůzkou ministrů obrany NATO, která začíná ve čtvrtek v Bruselu.

USA odstoupily od smlouvy o likvidaci raket, Rusko hrozí odvetným opatřením

Diskuze o opatření vůči ruskému chování a vypovězení smlouvy ze strany USA a pak i Ruska bude jedním z hlavních témat. Podle Stoltenberga se Aliance musí přizpůsobit světu s více ruskými raketami a zajistit efektivní obranu a odstrašení.

„Nebudu spekulovat o tom, jaké kroky to budou,“ řekl šéf NATO. Ujistil, že spojenci jsou nadále odhodlaní pracovat na smysluplné kontrole zbrojení a nešíření jaderných zbraní.

„NATO nechce nový závod ve zbrojení. Protože to by nebylo v zájmu nikoho,“ dodal Stoltenberg. Znovu vyzval Rusko, aby „nastoupilo zodpovědnou“ cestu a vrátilo se k plnému dodržování podmínek dohody INF.

USA s podporou všech ostatních členů NATO počátkem února smlouvu z roku 1987, která zakazovala vývoj a rozmísťování kategorie střel s doletem 500 až 5 000 kilometrů, vypověděly. Následně stejný krok učinila i Moskva. Začala tak běžet půlroční výpovědní lhůta, po jejímž uplynutí smlouva zanikne.

INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupila 1. června 1988. Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 - 5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila. Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Moskva to popírá, ale zároveň odmítá pustit k novým raketám inspektory. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.

Podle Washingtonu smlouvu Rusko porušuje výrobou a rozmisťováním nové střely s plochou dráhou letu s označením SSC-8 nebo též Novator 9M729. Moskva obvinění popírá a naopak obviňuje Američany.

Stoltenberg zopakoval, že všichni členové NATO zastávají názor, že Rusko pravidla dohody dlouhodobě porušuje. „Rusko dál vyvíjí a rozmísťuje několik praporů střel SSC-8,“ řekl.

Českou republiku bude v Bruselu zastupovat ministr Lubomír Metnar (za ANO). Jednání se bude poprvé moci účastnit také představitelé Makedonie, která nedávno podepsala přístupový protokol do NATO a již jen čeká na jeho schválení parlamenty všech členských zemí.

Ministři budou během dvoudenní schůzky projednávat také připravovaný program s názvem „4x30“. Spojenecké velení chce mít pro případné nasazení prakticky neustále k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek bojových letounů a 30 bojových lodí, nasaditelných do 30 dnů.

Členské země by také měly předložit zprávy o plnění svých závazků ve výdajích na obranu a ministři zhodnotí zahraniční operace v Afghánistánu, Iráku a Kosovu.