Maduro bude prezidentem Venezuely do roku 2025, složil přísahu

Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na druhé funkční období. Venezuela čelí hluboké ekonomické krizi a několik zemí nepovažuje loňské prezidentské volby za demokratické. Vyzvaly proto Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy dnes oznámily, že nově zvoleného prezidenta nebudou uznávat. Maduro je kritizován za potlačování demokracie, on sám tvrdí, že americký prezident Donald Trump vede proti Venezuele ekonomickou válku, která zemi ničí.

Dnešní inaugurace se konala v budově nejvyššího soudu a zúčastnilo se jí pouze několik státníků. Mezi nimi byli například prezidenti Kuby, Salvadoru a Bolívie Miguel Díaz-Canel, Salvador Sánchez Cerén a Evo Morales.

Maduro byl zvolen na druhé funkční období loni, a to za velmi nízké volební účasti a bojkotu opozice. Mnoho latinskoamerických států stejně jako Evropská unie a USA volby nepovažují za demokratické. Desítka zemí se tento týden připojila k výzvě Peru zakázat vstup na své území představitelům Madurova režimu. Ministr obrany Vladimir Padrino vyzval Madura k rezignaci a pohrozil vlastní demisí.

Šestapadesátiletý Maduro, který stojí v čele Venezuely od března 2013, složil slib před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Parlament, ovládaný od voleb v roce 2015 opozicí, totiž Madurova socialistická vláda neuznává. Jeho vláda ustavila vlastní zákonodárný orgán, který ale neuznává opozice, Spojené státy, EU a mnohé země regionu.

Maduro, někdejší řidič autobusu caracaské MHD, se dostal k moci díky tomu, že si ho před svou smrtí v roce 2013 vybral za svého nástupce oblíbený prezident Hugo Chávez. Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich musela emigrovat.

Za poslední roky uteklo podle OSN před bídou a represemi na tři miliony Venezuelanů. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Podle expertů za ekonomickou krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády.

Venezuelská opozice je podle agentury AP rozdělená a nepodařilo se jí zvrátit dominanci socialistů. Madurova vláda mnoho jejích představitelů pozatýkala, další pak odešli do zahraničí. V roce 2017 opoziční politici dokázali zorganizovat masové několikaměsíční protesty. Zemřelo při nich ale 120 lidí a tisíce Venezuelanů byly zraněny. David Smilde z americké Tulaneovy univerzity řekl, že Madurova vláda si ze své špatné pověsti v zahraničí nic nedělá.

"Stále má pod kontrolou instituce, má zbraně a peníze," řekl Smilde k Madurovi.

Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton dnes prohlásil, že Washington Madura nehodlá uznávat jako legitimního prezidenta a bude na Venezuelu dál vyvíjet tlak. "Spojené státy neuznají nelegitimní nastolení Madurovy diktatury," sdělil Bolton.

Související

Nicolas Maduro

Maduro je připraven normalizovat vztahy Venezuely s USA

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro uvedl, že je připraven pracovat na normalizaci vztahů se Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP. Maduro přerušil vztahy s Washingtonem v roce 2019, když administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa uznala opozičního politika Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely.
Maduro, Nicolas

Maduro se v Egyptě účastní klimatické konference, hovořil i s Macronem

Konference OSN o změnách klimatu v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se účastní i venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro, který podle agentury Europa Press akce využívá k rehabilitaci své osoby na mezinárodní scéně. Rukou si na chodbě potřásl i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, s nímž asi dvě minuty pohovořil o budoucí spolupráci.

Více souvisejících

Nicolas Maduro Venezuela

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy