Připravenost Česka podílet se na společném evropském řešení migrace se podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera blíží nule. Tento dojem si odvezl ze své nedávné návštěvy Prahy. Prohlásil to ve středu na tiskové konferenci v Berlíně. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci uvedl, že Česko je připraveno pomoci ve společném evropském řešení migrace, odmítá ale kvóty na rozdělování uprchlíků.
Připravenost Česka podílet se na řešení migrace se blíží nule, uvedl německý ministr Seehofer
„Nemáme vůbec žádné evropské řešení,“ konstatoval Seehofer během představení výroční zprávy spolkové policie. „Byl jsem teď také často na cestách ve východní Evropě, naposledy v Praze. Připravenost tam podílet se na evropském řešení se blíží nule,“ uvedl.
Nynější způsob rozdělování běženců ale podle něj nemůže být dlouhodobým řešením. Poslední rok podle svých slov opakovaně zažívá třeba to, že mu v pátek odpoledne jeho úřad přinese informace týkající se lodě se zachráněnými uprchlíky ve Středozemním moři, a pak se po telefonu snaží s dalšími státy domluvit, kdo jich část převezme. „To je typický úkol (evropského) komisaře,“ míní Seehofer.
Za možné řešení německý ministra považuje variantu, že se uzavře dohoda se zeměmi, které se na přerozdělování běženců v podobných případech budou ochotny podílet.
Česko je připraveno pomoci, ale odmítá kvóty, reagoval Petříček
Na Seehoferova slova reagoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Česko je připraveno pomoci ve společném evropském řešení migrace, nadále jsou ale pro nás nepřijatelné povinné kvóty,“ připomněl Petříček dlouhodobý postoj české vlády.
„Podílíme se na pomoci finančně nebo například asistencí našich policistů a vojáků,“ doplnil. Česko posílá vojáky i policisty do zemí na migračních trasách, aby pomáhali tamním úřadům.
Petříček také připomněl stanovisko české diplomacie, že je třeba hledat řešení migračního problému dřív, než se uprchlíci dostanou do Evropy. „Migraci je třeba řešit v zemích původu, na tom se, myslím, shodneme napříč EU,“ uvedl ministr.
Země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) přerozdělování uprchlíků dlouhodobě odmítají. Ostře se v minulosti stavěly především proti povinným kvótám na přerozdělování.
Přes hranice z Česka do Německa
Počet migrujících lidí, kteří nelegálně překročili hranice z České republiky do Německa, se podle výroční zprávy spolkové policie loni mírně zvýšil. Zatímco v roce 2017 jich bylo 4035, loni 4295, což představuje nárůst o 6,5 procenta. U většiny ostatních sousedních zemí přitom Německo zaznamenalo pokles.
Podle českého ministerstva vnitra statistiky nelegální migrace naopak klesly. „Jak už jsme uvedli v minulém roce, Spolková republika Německo do svých statistik počítá například občany Turecka, žijící v Německu, kteří u sebe při návratu do SRN nemají cestovní doklady, občany Ukrajiny či Moldávie, kteří chtějí v Německu nelegálně pracovat, nebo další cizince, kteří nemají zaplacené pokuty, jsou v pátrání, mají zákazy pobytu a podobně,“ uvedla mluvčí českého ministerstva Hana Malá.
Mluvčí podotkla, že statistiky nelegální migrace naopak klesly na úroveň před migrační krizí a zadržených cizinců, kteří mají v úmyslu emigrovat do Německa, ubývá.
Celkem loni Německo registrovalo 42 478 nelegálních přechodů hranic, zatímco o rok dříve jich bylo 50 154. To odpovídá meziročnímu poklesu o více než 15 procent. Směrem z České republiky spolkové úřady nejvíce migrujících osob zachytily v lednu (474), listopadu (422) a říjnu (400), nejméně naopak v červenci (280) a srpnu (293).
Seehofer loňské navýšení zachycených migrantů na hranicích s Českem vysvětluje změnami migračních tras. Dokud nebudou dostatečně chráněné vnější hranice Schengenu, chce podle něj Spolková republika důslednější kontroly na všech svých hranicích. Jiný postup by považoval za lehkovážný. U českých hranic ale mají být podle něj pouze kontroly namátkové a dočasné. Se zřízením stálých kontrolních stanovišť zde nepočítá.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k tomu uvedl, že Česko by bylo předem informováno, pokud by Německo zpřísňovalo opatření na českých hranicích. „S ministrem Seehoferem jsme se během jeho návštěvy Česka dohodli, že pokud by Německo zpřísňovalo opatření na hranicích, budeme předem informováni,“ reagoval. Protože žádné informace o změně režimu na hranici neobdržel, předpokládá zachování současného stavu.
Pevná stanoviště na hranici s Rakouskem
Výrazně větší počet nelegálních přechodů než na české hranici Německo zaznamenalo na hranicích s Rakouskem, a sice 11 464. Právě na rakouské hranice se také primárně soustředí aktivity před rokem založené bavorské pohraniční policie.
Na téměř 820 kilometrů dlouhé hranici, na níž bylo předloni registrováno 16 312 nelegálních přechodů, je navíc trojice pevných kontrolních stanovišť. Na hranici s žádným jiným státem Německo, které je obklopeno státy schengenského prostoru, pevná stanoviště nemá.
Druhá loni co do počtu zachycených migrantů byla právě hranice s Českou republikou a třetí se Švýcarskem, kde počet migrantů dosáhl 4062. Předloni měly tyto dvě země pořadí opačné. Na francouzské hranici bylo nelegálních přechodů 3736 a na polské 2061. Nejméně, konkrétně 289, jich německé úřady zaznamenaly na hranici s Lucemburskem.
Relativně vysoký počet lidí, a to 10 289, se loni německé hranice pokusil nelegálně překročit na některém ze zdejších letišť. Předloni jich bylo ještě o něco více, kdy počet dosáhl 11 220.
Většina migrantů, které německá policie takto zachytí, nebývá rovnou vracena do země, z níž přišla. Pokud požádají v Německu o azyl, a neučinili tak již dříve, bývají do spolkové republiky vpuštěni. Do Česka jich loni Německo podle policejní statistiky vrátilo 942.