Ústavní soud zrušil část lednového omezení pro maloobchod a služby. Neznamená to jejich otevření, upozornil

Ústavní soud přijal pouze část stížnosti, většinou se nezabýval s odkazem na to, že pozbyla platnosti. I přes provedené úpravy ale zrušil bod vládního opatření, podle kterého „vláda s účinností ode dne 30. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod. zakazuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách…“ 

Ústavní soud upozornil, že i přes nález se ihned maloobchodní prodej a služby neotevřou. Soud zrušil lednové usnesení, v platnosti je ale ještě vládní usnesení ze 14. února. Podle soudce ÚS Vojtěcha Šimíčka by se mělo jednat spíš o jakési vodítko, jak v budoucnu při vyhlašování restrikcí postupovat.

„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu, a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády,“ stojí v rozhodnutí soudu.

ÚS zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, což je podle vyjádření vlády zabránění či aspoň zmírnění šíření covidu-19. Vláda podle ÚS ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku, právě to vadilo i senátorům, kteří podnět podali. 

Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.

Podle Šimíčka může vláda vydávat krizová opatření a řídit stát, ale Ústavní soud musí chránit základní práva a svobody. „Do práv jednotlivce nelze ze strany státu zasahovat libovolně, nýbrž pouze v odůvodněných případech a nezbytné míře. Takto robustní zásah je nutno pečlivě, konkrétně a racionálně vysvětlit,“ řekl Šimíček. 

Jaké bude mít rozhodnutí dopady?

Vláda bude muset nyní po rozhodnutí soudu upravit své opatření o omezení maloobchodu v souladu s nálezem ÚS, řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zjišťuje faktické dopady nálezu, vláda po projednání vydá stanovisko. „Zatím podle předběžných informací je to vlastně tak, že se navrhlo zrušit něco, co už mezitím bylo zrušeno. Nicméně reflektuji to spíše jako určitou výzvu do budoucna, jakým způsobem případně okomentovávat jednotlivé výjimky a restrikce,“ uvedl Havlíček.

„Na podzim jsme aplikovali takzvanou rakouskou cestu, kdy hypermarkety mohly nabízet plný sortiment,“ uvedl Havlíček. Aby kabinet zabránil diskriminaci malých obchodů, které musely zůstat uzavřené, přešel podle něj na takzvaný belgický model. Ani velké obchody tak nesmějí od 27. prosince nabízet zboží ze specializovaných malých obchodů, které musejí zůstat zavřené.
 

Rozhodnutí ÚS bude mít podle ústavního právníka Jana Wintra dopad i na další krizová vládní opatření, která nejsou dostatečně odůvodněna, podle něj jde například o opatření o omezení volného pohybu či o provozu škol. „Všechna tato opatření trpí stejnou vadou, že vlastně neobsahují žádné odůvodnění,“ poznamenal.

Wintr zároveň upozornil, že ÚS zrušil opatření, které platilo do 14. února. „Smyslem rozhodnutí je spíše do budoucna vymezit určité požadavky, jak mají krizová opatření vlády vypadat,“ řekl. ÚS podle něj dal důraz na to, že když vláda omezuje základní práva a svobody, musí to odůvodnit. „Je tam naznačeno, že ta odůvodnění musí ukázat, o co se vláda opírá, o jaké odborné podklady, a že dostatečně zvážila, jestli to opatření je nezbytné a jestli třeba není diskriminační,“ dodal.

Wintr: Aktuální opatření je také protiústavní

I když soud zrušil už neplatné opatření, podle Wintra je protiústavní i to aktuální. Vláda by ho proto měla co nejdříve zrušit nebo nahradit novým, které požadavkům ÚS vyhoví.

„Ústavní soud říká, že přímo ten akt odůvodnění obsahovat nemusí, ale má být doprovozený nějakým odůvodněním, které je veřejně přístupné a ze kterého jsou seznatelné ty důvody, které vládu k tomu omezení vedly, a které tedy vysvětlují, že je splněna podmínka, že je to opatření jenom na nezbytnou dobu a v nezbytné míře,“ dodal.

Vláda má podle Wintra čas na změnu opatření několik dnů. Současně platná vládní opatření by měla skončit s nouzovým stavem, vláda je proto musí tento týden podle dohody s opozicí měnit podle nového pandemického zákona.

Vláda by měla podle Prouzy připravit do týdne odškodnění pro prodejce

Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) po vyhlášení nálezu ÚS vyzval vládu, aby připravila návrh na odškodnění pro prodejce, kteří museli své provozovny uzavřít. Měla by to stihnout do týdne. Obchody podle SOCR byly a jsou bezpečným místem a provozovatelé do zajištění bezpečnostních a hygienických pravidel od začátku pandemie investovali přes sedm miliard korun, řekl prezident svazu Tomáš Prouza.

„V tuto chvíli vyzývám představitele vlády, aby se majitelům a provozovatelům protiústavně uzavřených obchodů veřejně omluvili a do týdne schválili systém, kterým zajistí náhradu způsobené škody ve výši sto procent průměrných tržeb za celou dobu protiústavní uzavírky,“ uvedl s tím, že v opačném případě bude kabinet čelit desítkám tisíc žalob.

„Již na podzim jsme hovořili o tom, že vláda ve svých výstupech zdůrazňovala, že chce být spravedlivá, ale jak potvrdilo i rozhodnutí Ústavního soudu, o spravedlnosti moc mluvit nelze,“ upozornil jednatel obchodní sítě KiK Martin Šatný, podle kterého si mohou lidé koupit textil a obuv i v některých supermarketech, kde je frekvence zákazníků větší než ve specializovaných prodejnách. 

O nespravedlnosti hovoří i zástupci iniciativy Chcípl PES, která od závěru loňského roku nechávala otevřené restaurace. Vláda by se měla podle nich omluvit a připravit kompenzace. „Není možno jedné části podnikatelů uzavřít živnost a jiné nechat podnikat. A to především bez důkladného vysvětlení,“ napsali. 

Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) v reakci na nález ÚS uvedla, že v tuto chvíli by nebylo vhodné otevřít všechny obchody najednou. Předseda asociace Pavel Březina si myslí, že takový krok by způsobil nákupní šílenství, což by současné epidemické situaci ještě uškodilo. 

Všechny obchody měly být podle Březiny otevřené po celou dobu boje s pandemií. „Jednoznačně se prokázalo, že prodejny nejsou místem šíření nákazy při dodržování všech pravidel,“ řekl. Po delším uzavření prodejen by ale nyní podle něj hrozilo, že by lidé vyrazili nakupovat hromadně. 

Otevíraní hospod a restaurací není na pořadu dne ani podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové. Uvedla, že už na podzim vládu svaz upozorňoval, že kroky kabinetu jsou nejasné. Mluvila například o tom, že vláda několik dní po otevření restaurací a hospod zkrátila jejich otevírací dobu o dvě hodiny, a to bez vysvětlení. 

„Za současné situace ale není na stole okamžité znovuotevírání. Je nutné se poučit a přistoupit k dalším diskusím z hlediska bezpečnosti a dlouhodobosti. Jsme proto připraveni vládě pomoci najít řešení, které bude chránit zdraví lidí a zároveň pomůže hostinským,“ sdělila Ferencová.

Opozice: Soud potvrdil to, co kritizujeme

Opoziční strany rozhodnutí ÚS vítají, opakují, že zdůvodnění vlády bylo nedostatečné a rozhodnutí diskriminovalo některé podnikatele. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že po odůvodněných a daty podložených opatřeních volá téměř rok. „Byl to i jeden z důvodů, proč jsme nepodporovali nekonečné prodlužování nouzového stavu. Vláda si prostě nemůže dělat, co chce, ani v pandemii. Ústavní soud nám dal nyní za pravdu,“ napsal na Twitteru.

Podobně se vyjádřil i šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Vláda měla rok na to situaci napravit. V tuto chvíli je ale epidemiologická situace velice vážná. Podle nás je nyní prioritou urychleně řešit kritickou situaci v zemi, a to úpravou opatření,“ uvedl. „ÚS nám dal za pravdu. Vláda prostě nemůže tahat zákazy jak králíky z klobouku, aniž by je rozumně odůvodnila, prokázala jejich smysl a nebyl to šikanózní nesmysl,“ napsal na Twitteru šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové soud de facto konstatoval, že vláda neodůvodněně likviduje maloobchod a není schopna prokázat nezbytnost opatření. „Jsem ráda, že tak potvrdil to, co říkáme od jara minulého roku. Tahle vláda je jen pro velké a kamarády šéfa,“ uvedla. 

„Proč hypermarkety ano a malé obchody za přísných hygienických opatření ne? Zkrátka buď zavřeme vše s výjimkou potravin a lékáren, nebo otevřít maloobchod třeba i za přísnějších podmínek,“ napsal ČTK šéf STAN Vít Rakušan. Nutné je podle něj zacílení na ohniska nákazy, tedy testování ve firmách. 

„Potvrzuje se tvrzení SPD, že vládní opatření jsou nedostatečně vysvětlená, diskriminační vůči malým obchodům, které mají zákaz prodeje. A vláda nahrává velkým nadnárodním hypermarketům,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura. Podle předsedy Trikolóry Václava Klause mladšího kabinet rozhoduje bez dat metodou pokus, omyl. „Vláda svým, i podle Ústavního soudu chybným rozhodnutím poškodila tisíce především menších a středních živnostníků a podnikatelů,“ sdělil v tiskové zprávě.

Rozhodnutí Ústavního soudu naopak kritizují komunisté. „Ústavní soud se asi rozhodl, že bude vládnout místo vlády i parlamentu,“ sdělil ČTK šéf KSČM Vojtěch Filip. Navázal tak na svou kritiku soudu kvůli jeho nedávnému rozhodnutí zrušit část volebního zákona.

Senátoři žádají nápravu

Podle skupiny členů horní komory bylo opatření o omezení maloobchodu neurčité a přístup k podnikatelům podle kritéria prodávaného zboží nerovný a diskriminační. Poukazovali na to, že na jedné straně zůstala otevřená železářství nebo květinářství, na druhé straně musely mít zavřeno prodejny obuvi nebo zimního oblečení. 

Pod stížnost se podepsalo 63 senátorů z celkových 81. Podali ji již koncem listopadu – poté, co vláda změnila původní plošné uzavření obchodů tak, že v nich mohl být jeden člověk na patnáct metrů čtverečních, aniž by však povolila obchody otevřít.

Pondělní verdikt ÚS k omezení maloobchodu podle senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti) ukázal, že vláda protiústavně diskriminuje podnikatele a musí to napravit. 

Wagenknecht už dříve řekl, že malé provozovny mohou zcela bez problému regulovat počet osob na prodejně a zajistit dodržování rozestupů před prodejnou. Došlo by tak k většímu rozptýlení nakupujících a ti by se nekoncentrovali před hypermarkety. V době, kdy senátoři stížnost podali, byla situace od současného stavu odlišná tím, že se například v supermarketech mohlo prodávat i zboží, jehož specializované prodejny musely být zavřené.

Zástupci vlády opatření o uzavření maloobchodu hájili tím, že se jeho vyhlášením snažili omezit mobilitu lidí. „Je to problém, že tam lidé jedou autobusem, jedou tramvají, setkávají se na zastávkách,“ vysvětloval Havlíček.

Senát bude muset upravit pandemický zákon

Wagenknecht v pondělí na tiskové konferenci také uvedl, že pandemický zákon musí Senát upravit podle nálezu Ústavního soudu tak, aby obsahoval kompenzace za omezující opatření. Mezi senátory na tom podle něj panuje shoda. Dohodu potvrdil Tomáš Goláň z klubu ODS a TOP 09. Podle něj by sněmovna mohla teoreticky zákon schválit v pátek, po podpisu prezidenta by mohl být vyhlášen ve Sbírce zákonů počátkem příštího týdne.

Pandemický zákon není možné podle Michaela Canova z klubu Starostů schválit v podobě přijaté sněmovnou. Důvodem je ustanovení o pandemické pohotovosti, které není propojeno s vládními opatřeními, uvedl. Znamenalo by to, že případným zrušením pandemické pohotovosti by nebyla automaticky zrušena i vládní opatření.

Senát má zákon projednávat ve středu. Jeho úpravy by musela znovu projednat sněmovna. Hrozí tak, že zákon nebude přijat před sobotním ukončením nouzového stavu.