7°C
Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.
Zaorálek o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Garanční rada doporučila projekt e-knihovny zastavit. Kromě policie se projektem podle Zaorálka zabývají i bezpečnostní složky, které se zajímají o stejné lidi a firmy, jež měly figurovat i v plánovaném projektu Czechiana s rozpočtem téměř půl miliardy korun. Chystal se na MK a měl být národním kulturním digitálním portálem, Zaorálek jej ale zastavil.
Kocanda v úterý novinářům sdělil, že projekt e-knihovny sám ukončil na doporučení Garanční rady NK. O cíli projektu za téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny. „Měl (projekt) přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ řekl Kocanda.
Zaorálek mu prý o jeho odvolání řekl na úterní ranní schůzce. Kocanda uvedl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá. Řekl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve funkci nátlakům různých zájmových skupin. „V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat,“ uvedl. Kontaktoval proto orgány činné v trestním řízení.
Richter povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu. V Národní knihovně procuje od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce. „Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl,“ vysvětlil. Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 milionů korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.
Revitalizace Klementina
Vedle IT zakázek Kocanda podle Zaorálka zklamal i v dalších oblastech. „Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace,“ uvedl ministr. Klementinum vždy bylo sídlem vzdělanosti, má i astronomickou věž. Rozsáhlý areál se svým průčelím obrací do Mariánského náměstí v centru města. Dvouhektarový komplex bývalé jezuitské koleje je po areálu Pražského hradu druhým největším stavebním celkem v Praze. Prostory Klementina jsou pro knihovnu dlouhodobě nevyhovující. Areál se opravuje již přes deset let, revitalizace za téměř dvě miliardy korun ještě několik let potrvá.
Zaorálek také zmínil, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají i památkáři. Kritizoval i neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.
Kocandu do funkce v roce 2017 jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a člen vedení Českobratrské církve evangelické tehdy vystřídal v čele knihovny památkáře Petra Kroupu. Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti. Zaorálek nepovažuje za šťastné, že s Kocandou do knihovny přišli i další lidé z vězeňské služby.
Martin Kocanda ve Studiu Blesku krátce po svém jmenování:
Šéf Národní knihovny ve Studiu Blesku krátce po svém jmenování. Blesk TV
